Kráčel jsem po rozpáleném asfaltu ke studentským kolejím, kde bydlí moje ex. Ve 30 stupních jsem voněl jako ulička mezi vepřínem a parfumerií. Oči podlité krví, jak jsem se půldruhé hodiny marně pokoušel nasadit si kontaktní čočky. A přes levý spánek pulzující fialová boule z toho, jak Pixel prudce vpadnul na záchod, zrovna když jsem vedle mísy dělal kliky.
Když jdete na první schůzku s bejvalkou, musíte nějak vypadat.
„Co tady blbneš, ty Šebrle?“ pomohl mi Pixel hned po dveřním knock-outu vstát a posadil mě na prkýnko. Trochu se mi chtělo upadnout do bezvědomí, ale jen dokud si Pixel nezačal rozepínat kalhoty.
„Co děláš?!“ přišel jsem k sobě rychleji, než řeknete poklopec.
„Pro jistotu ti to pomočim.“
„Proč?!“ vytřeštil jsem oči na jeho trenkoslipy s Angry Birds.
„Zabrání to infekci.“
„Když tě žahne medúza!“
„Počkej, jak medúza?“ Pixel se zarazil a před očima se mu promítly stovky odřenin, říznutí o papír a kousnutí do jazyka, na které si celý život svědomitě a zbytečně močil. „No nic. A ty teď trénuješ na hajzlíku na Mr. Americu, jo?“
„Večer se mám vidět s Hankou.“ Zatlačil jsem čelem proti kachličkám na zdi, abych trochu zamáčkl bouli. „Tak jsem… chtěl drobet… přifouknout muskulaturu.“
„A jéje. První schůzka s ex,“ zahlaholil Pixel dramaticky, utrhl dva kousky toaleťáku a začal z nich balit jointa. „Ta je klíčová, to asi víš. Musíš jí ukázat, že život bez ní je jeden velkej Disneyland plnej řachandy a sexu. A že teprve rozchod ti konečně umožnil být sám sebou: a čirou náhodou týpkem, jakýho vždycky chtěla.“ Zapálil hajzlpapírové brko, ale to jen blaflo a zmizelo. „Nee!“
„Jak?“
„Zahlť ji lavinou svejch úspěchů, novejch kreativních koníčků, šlechetnejch skutků, postelovejch dobrodružství, nečekanejch příjmů… Udělej jí díru do hlavy šarmem, co jí rozvibruje vaječníky,“ Pixel se rozvášnil a byl přesvědčivější než absolvent kurzů Adolfa Hitlera a Carrie Bradshawové.
„Co tam děláte, vy bukvice?“ zalomcoval šéf klikou.
Touhle ulicí jsem si Hanku vedl aspoň tisíckrát. Teď místo jejích lopatek šimrám lopatky větráku.
Prozvonil jsem ji, aby za mnou seběhla dolů. Tak jako vždycky. Když se objevila ve dveřích, 2 vteřiny jsem měl pocit, jako bychom se nikdy nerozešli.
„Co se ti stalo?“ vykulila svoje mandlové oči na moji nepravidelnou lebku. „Jsi v pořádku?“
„Úplně. Nejvíc nejdál. Začal jsem hrát na kytaru. Psát román. Zachránil jsem tonoucí batole.“ Chybíš mi. „V práci mi přidali, takže teď přispívám na charitu. Hodně souložím.“ Miluju tě. „Naučil jsem se flambovat, žehlit a francouzsky.“ Vrať se ke mně.
„Na jakou charitu?“ zabodla Hanka náhodně prst do mého repertoáru fiktivních úspěchů a zastihla mě nepřipraveného. Začal jsem nervózně těkat pohledem a zastavil se na jejím tričku na siluetě Mickeyho Mouse.
„Naaa… myši! Adoptoval jsem myš.“
„Cože?“
„Vlastně krysu. Bydlí v Kambodži. A hledá miny, protože… pes by vybuch’. Pes je moc velkej. Pštros… je ještě větší.“ Nevěděl jsem, jestli jsem zamilovaný, mám úpal nebo krvácení do mozku. „Posílají mi její fotky, jak… zneškodňuje. Nebo jak… má volno a je doma.“
„Zdá se mi to, nebo je tu fakt vedro?“ Sundal jsem si košili, zůstal do půl těla a snažil se nenápadně zatnout bicepsy.
„Určitě jsi v pořádku?“ zahleděla se na mě starostlivě.
„Jako nikdy. A co ty? Jak se máš?“
„Dobře.“
Když jsem si všiml, že už 50 % mého zorného pole okupují mžitky, rozhodl jsem se neotálet a hrát vabank. „No tak,“ položil jsem jí chlácholivě ruku na rameno. „Oba přece víme, žes mě nechtěla vidět kvůli větráku.“
Překvapeně se na mě podívala: „Jak to víš?“
„Prostě to vím.“
Do očí jí vyhrkly slzy a vrhla se mi kolem krku: „Ten měsíc bez tebe byl peklo,“ vzlykala. „Chybí mi tvoje ruce. Byla jsem hloupá. Můžeš mi to odpustit?“
Z protějšího vchodu vyběhl fosforeskující jednorožec. Z popelnice se vynořil John Lennon a začal brnkat All You Need Is Love na zrezivělý sušák. Vyskočili jsme s Hankou do sedla a odcválali do stracciatelových hor.
„Ano, ano!“ šeptal jsem dojatě a trochu se divil, proč zničehonic sedím na obrubníku a Hanka mě křísí sprškou minerálky.
„Super. Já věděla, že to pochopíš. Tak ty fotky z toho telefonu teda smaž, prosím tě. Tady přede mnou. A nejenom ty nahatý,“ začervenala se, „ale i ty, jak jsem za tu zrzku z Pátýho elementu.“
Kdepak. Zlomené srdce není žahnutí medúzy. To nepřečůráš. Na to se musíš prostě vys***.
Existuje rozdíl mezi Delete a SHIFT+Delete
