Poloretardovaný Hulk chodí jíst do kantýny a stráví tam minimálně hodinu (buď se furt učí s příborem, nebo mu dělá problém strávit tu kuchařku s knírem, co sežral po bazénu guláše) a Zedníček se zavírá v prosklený kukani.

Asi si onduluje muleta.

Jak si tak žvýkám kousky rozemletých, hormonálně vyživených kuřecích pařátků obalených ve strouhance, mám náhle pocit, že mě někdo upřeně sleduje.

Ne, tentokrát to není Pergnerky klitoris. Rychle vzhlédnu. Zedníček stojí za regálem a pozoruje mě skrz škvíru mezi bednami.

Zíráme na sebe asi minutu v naprostém tichu.

„Mistře?“ 

Ticho.

„Já vim, že na mě koukáte. Trochu mě to děsí.“

Po další minutě se ozval. Jeho hlas byl podivně zastřený, něco jako když zkřížíte Darth Vadera a Aťku Janouškovou.

„Dneska začneš s ještěrkou. Pokyny dostaneš u regálu G3.“

„Ale já…“ 

„Nezájem. Jak řek‘ jednou Rocky: Tak dlouho chodíš s dřívím do lesa, až se ucho utrhne.“

A odešel.

Spolknul jsem poslední sousto bagety a vydal se k regálu G3. Byl až úplně v nejzadnější části skladu. Nebylo to osvětlené a podivně to tam páchlo.

Už jsem jen čekal, kdy se zjeví Saurunovo oko a zpoza rohu vyběhne nějaký hobit, co mi dá přes hubu.

Hobit nevyběhnul. Zato jsem o něco zakopnul. To něco se začalo pohybovat a já náhle v přítmí poznal obrysy lidské postavy.

„Do–do–dobrý den, vy vy jste tady od nás?“

„Já jsem, který jsem.“

„Bože?“

„Jsem Kerýsek. Starám se o ještěrky.“

Ne, nejsem v hobitíně, jsem uprostřed dobrodružství z knih Terryho Prachetta.

„Já si tu mám vyzvednout ještěrku a pokyny k tomu, jak ji ovládat.“

Muž se na mě dlouze zadíval a pak jemně pokynul pravou rukou za sebe.

„Starej se o ni dobře, mládenče, neboť ona je tou, která jednoho dne tento sklad ke spáse dovede.“

Oukej, už si fakt budu muset pořídit ten radar na mentály.

„A jak se teda do toho…“

Chlápek zmizel. Výborně.

Zemřel v ještěrce. To budu mít na náhrobku. Na pohřbu bude Pixel, kterej mě bude chtít hned zkompostovat. Šéf, co mi pochčije rakev. Zedníček, co objedná černošskej gospel a píseň Oh happy day. A ten mistr Tříska tadyhle od regálu G3.

Popojel jsem s ještěrkou. No vida, možná nakonec neumřu. Zkusil jsem se dostat mezi regály na začátek skladu. Cha. Tahle páčka asi bude na zvedání.

Po chvilce tréninku jsem nabíral bedny like a boss. Ještě hodinku a budu je šoupat do regálu jedna báseň. Jen trochu couvnu a…

Zkrátím to.

Najel jsem ještěrkou do regálu. Ten spadnul a shodil regál za ním. Ten spadnul a shodil regál za ním. Celý sklad se sesypal jako domino.

Zedníček vylezl z kukaně.

Spletl jsem se. Na náhrobku budu mít nápis „Uškrcen knírem.“

Sbohem.