Zejtra nastupuju do skladu. A protože jsem se zatím nevzpamatoval z šoku a poslední dny si po večerech akorát googluju, jaký všechny zranění může člověku přivodit přejetí ještěrkou, pád půltunový bedny otvíráků na pivo na hlavu a vstávání před šestou hodinou ranní, nejsem schopnej napsat souvislejší text.
A tak vám sem hážu takovej pohled zpátky do minulosti. Přesně před dvěma lety jsem nastoupil do firmy a tohle psal mámě v mailu. Jak by řekl Leoš Mareš, dneeees se podíváme zpátky do minulosti na toooo, jak byl Michal naivní debil.
Mám novou práci!!
OD: michalrambo367@seznam.cz
KOMU: vera.m@seznam.cz
POSLÁNO: 6. 11. 2012, 21:04:39
Ahoj mami.
Díky za SMSky. Až k vám přijedu na Vánoce, připomeň mi, abych tě naučil vypínat automatickou korekci textu, protože už nechci trávit hodiny a hodiny přemejšlením nad tim, proč ode mě chceš poslat moje rodný čistidlo a proč si začala brát prase na tlak.
Nejdřív odpovědi na tvoje otázky: Ano, vim, že venku už je zima. Hanka mi koupila takovej set čepice – šála – rukavice. Nevypadám v tom jako debil, tak si to občas vezmu na sebe.
Ne, zatím se nechystáme bydlet spolu. Vždyť spolu chodíme teprve půl roku.
Ne, na Vánoce ji nepřivezu. Jede za svejma rodičema a pak na lyže. Nedělej z nás pár po dvaceti letech manželství, mami.
A teď to nejdůležitější – ano, už jsem si sehnal práci! A mám z toho výbornej pocit. Vypadá to, že to bude skvělý.
Je to firma, která vyrábí reklamní předměty, což se mi zdá super, protože těch existuje nepřeberný množství a tak nehrozí, že bych se nudil. Denně budu řešit hodně rozličný úkoly. Takže se ze mě určitě nestane ten klasickej zpruzelej týpek sedící u počítače a hypnotizující hodiny, aby moh‘ už konečně vypadnout domu.
Šéf vypadá navíc jako velkej pohodář, je mu sice asi 50, ale vůbec to není ten klasickej zaprdlej blb, co neví co s krizí středního věku. Je hodně moderní, fakt vtipnej a takovej žoviální. Říká mi Čulibrku, což mi přijde celkem vtipný a takový rodinný.
Kolegové se zdaj taky v pohodě. Zvlášť ten jeden, grafik – říká se mu Pixel – je trochu ujetej, má dredy a je to takovej sluníčkář. Ale do tý práce je zažranej. Celou dobu, co jsem tam byl, nezved‘ hlavu od počítače. Ale pak v kuchyňce mě objal na přivítanou a daroval mi takový batikovaný triko. Říkal něco o kompostu v šuplíku, ale to byl zřejmě fór.
Zatim se zaučuju, tak je to takový nezáživný, ale jsem přesvědčenej, že až se to rozjede, bude to paráda.
To je zatim asi tak všechno. Pozdravuj bráchu a čekejte mě na Vánoce.
Zdraví Michal
PS: Telefonní číslo na Hanku ti nedám, volala bys jí.
