Sotva jsem si pípl příchod, přiskočil ke mně šéf, strčil mi do podpaží šišku uherského salámu, do ruky Mojito a připálil vanilkový doutník. Kdybychom byli v komiksu, vydechl bych několik obláčkových otazníků. Takhle jsem se jen zaraženě zakuckal.
Mám trochu pocit, že během psaní zapomínám na kolegu Patrika. Tohle je kompenzace.
Ať přijdu do kanclu v kteroukoliv hodinu, Patrik už tam sedí.
Taky jsem ho nikdy neviděl odcházet domů.
Nedivil bych se, kdyby ve svojí proaktivní kožené aktovce nosil nafukovací lehátko a sprchoval se jarem ve dřezu v kuchyňce. Read More
„Čulibrci, mám syna!!!“ šéf při tomhle zvolání vrazil dveřmi do Patrika, který se komplet polil horkým kafem.
„To je super. A je to kluk, nebo holka?“ zareagoval Pixel nepřítomně Read More
