Postával jsem na Andělu a sledoval obrýleného plešatějícího týpka pod plastikou obřího trdelníku, jak sugestivně prská na mikrofon: „Ježíš tě miluje! Miluje tě!“ tykal neadresně do spěchajícího davu obtěžkaného nákupními taškami. „Ježíš tě zná! Ví o tobě všechno. A přesto tě miluje!“
Pecka. Ukousl jsem další sousto langoše se sýrem a kečupem.
Nic proti. Je to od něj milý.
Ale kdybyste chodili s Ježíšem na gympl, je to ta podivínská mánička, co sedí sama v poslední lavici, omotáváte jí penál izolepou a střílíte po ní nasliněné papírové kuličky flusátkem z verzatilky. A nikdy byste se s ním nedávali do řeči, aby vás taky nezačali šikanovat.
„Ty kráso, Báro. Ježíš mě prej miluje!“ vyprávěly by si holky o přestávce na topení při lakování nehtů.
„No neke!” vyfoukne Bára růžovou žvýkačkovou bublinu. „Mě prej taky!“
„No, ten by šel s každou. Se na něj koukni.“
„OMG. Jestli mě pozve na maturiťák, tak fakt nevim.“
„A slyšelas? Prej se narodil ve chlívě.“
„To mě nepřekvapuje.“
„Socka.“
„Přijměte Boha. Můžete být šťastní! Všechno je Bůh! Vy jste Bůh!“
Otřel jsem si umaštěné ruce a pár hoblinek eidamu z koutku.
Vím, že je to všechno otázka optiky.
Štěstí nenajdete venku. Musíte se pro něj rozhodnout vevnitř. Není prča přiznat si, že když jste nešťastní, vybrali jste si to sami. Ale jsou takové záblesky, kdy si to uvědomíte.
Mně hodně pomáhá potkat v metru slepce, který se snaží vyjet nahoru po eskalátoru, který jede dolů, nebo si pustit na YouTube to video s rozjuchaným dvounohým boxerem. (Jakože psem. Normální boxeři nebývají tak veselí. Možná kdyby měli jenom jednu nohu…?)
A úplně nejvíc super jsou děti s rakovinou. Čtvrt hoďky na dětské onkologii a víte, že nemáte ŽÁDNÝ PROBLÉM. Kdyby se tam o Vánocích pořádaly zájezdy, spokojenost obyvatel stoupne přinejmenším o dvacet procentních bodů. Podezíravě jsem se rozhlédl, vytáhl z náprsní kapsy Moleskine a poznamenal si nápad na start-up.
„Nemáte drobáček, mladej pane?“
Zavrtěl jsem hlavou.
Upřímně. Kdybyste si na celém světě mohli vybrat kohokoli, že vás bude milovat, vybrali byste si Ježíše? Sotva. Vybrali byste si někoho, kdo má prsa a je prokazatelně naživu.
Já bych si vybral Hanku. Patrik Sylvu. Sylva Andrého. Pixel… někoho, kdo na technoparty leží nejblíž.
A stejně jsme všichni na Vánoce sami.
Jen šéf, který ošustí, co chodí, popíjí na Zélandu Piña Coladu s dvacetiletou buchtou a synkem, kterého mu povila. A dost možná v pauzách na kojení brousí pokojskou.
Nás ostatní miluje Ježíš.
Veselé Vánoce.
