Přešlapoval jsem v předsálí HR oddělení a studoval na plazmové obrazovce aktuální přehled volných pozic.
Za necelé tři roky, co jsem nedával pozor, se trh práce proměnil k nepoznání. Především: firmy začaly místo zaměstnanců hledat Avengery. Read More
Naše oddělení je součástí velké korporace. Tu bohužel před asi rokem koupili američtí investoři. Bohužel proto, že se kvůli tomu v naší firmě zavedla americká firemní kultura. Všichni si tykáme a zdravíme se ahoj.
Do práce můžeme vodit psy.
Nenávidím letošní léto.
Je to pro mě ještě horší životní období než ty 3 roky na střední škole mezi prvním a druhým sexem.
Zatímco všichni na Facebooku nadšeně sdílí hromady fotek z dovolených, rozluček se svobodou, svateb a porodů, já sedím doma u větráku a gůglím si příznaky rakoviny. Read More
Před barákem se ozvalo vrrrrrnvrrrrrrrnvrrrrrrrrrrn. Dorazil šéf ve svém novém cabriu.
Vždycky než vypne motor, třikrát prošlápne plyn, aby se každý dozvěděl, že přijel v novém cabriu.
Po prvním dni, kdy skutečně každý ve firmě (kromě Pixela, co zrovna sledoval na videu twerkující koťátka) přiběhnul k oknu a obdivně pozoroval, jak šéf neumí podélně zaparkovat na místě, kam by se vešla i Costa Concordia, se reakce na vrrrrrrnvrrrrrrrnvrrrrrrrrrrrn změnily na: „Panebože, Sylvo, běž mu to prosimtě zaparkovat.“
